Maid mearkkaša ahte stáhta bearráigeahččá mánáidsuodjalus-, sosiála- ja dearvvašvuođa- ja fuolahusbálvalusaid Norggas?

Bearráigeahču bargovuogit – gávdnosat ja vásáhusat bearráigeahčus

Surggiid bearráigeahčču

Plánejuvvon bearráigeahčču

Ovttaskas áššit bálvalusaid váilevašvuođa birra

Guorahallanovttadat – dieđiheapmi duođalaš dáhpáhusaid birra spesialista­dearvvašvuođa­bálvalusas

Váidagat váilevaš bálvalusaid dihte ja go vuoigatvuođat sosiál- ja dearvvašvuođa- ja fuolahusbálvalusaid hárrái eai leat devdojuvvon 

Eambbo mánáidsuodjalusbálvalusaid birra 

Organisašuvdna

Neahttaressurssat eŋgelasgillii ja eará gielaide 

Gulahallandieđut

Maid mearkkaša ahte stáhta bearráigeahččá mánáidsuodjalus-, sosiála- ja dearvvašvuođa- ja fuolahusbálvalusaid Norggas?

Stáhtalaš bearráigeahčču Norggas lea bearráigeahččat ahte našuvnnalaš lágat ja njuolggadusat čuvvojuvvojit. Norggas leat ollu lágat mánáidsuodjalus-, sosiála- ja dearvvašvuođa- ja fuolahusbálvalusaid hárrái, mat: 

  • bidjet gáibádusaid dasa guđet bálvalusat olbmuide galget fállojuvvot
  • bidjet gáibádusaid bálvalusaid kvalitehta dáfus
  • regulerejit dearvvašvuođabargiid doaimma stáhta fidnoautorisašuvnna bokte
  • addet vuoigatvuođaid álbmogii ja bálvalusaid geavaheddjiide   

Bearráigeahččoeiseválddit leat Stáhta dearvvašvuođageahčču ja fylkkamánnit. Bearráigeahčču guoská buot láhkaásahuvvon bálvalusaide, ležžet dál suohkan/gielda, priváhta doaimmat, stáhta oamastan buohcciviesut, iešdoaimmaheaddji dearvvašvuođabargit, stáhtalaš mánáidsuodjalusásahusat ja eará doaimmat mat daid jođihit. 

Stáhta dearvvašvuođageahčču lea našuvnnalaš stáhtaásahus mii lea Dearvvašvuođa- ja fuolahusdepartemeantta vuollásaš. Politihkalaččat mearriduvvon lágat ja njuolggadusat stivrejit maid mii galgat bearráigeahččat. 

Bearráigeahččoeiseválddit leat liikká sorjjasmeahttumat áigges áigái politihkalaš stivrejumi ektui, ja vuoruhit buori muddui ieža guđiid bálvalusaid ain bearráigehččet. Diet vuoruheapmi dahkkojuvvo earret eará dieđuid vuođul mat leat riskka ja hearkivuođa hárrái. 

Bearráigeahččoeiseválddit galget váikkuhit dasa ahte

  • álbmoga dárbbut mánáidsuodjalus-, sosiála- ja dearvvašvuođa- ja fuolahusbálvalusaide vuhtii váldojuvvojit
  • bálvalusat doaimmahuvvojit fágalaččat dohkálaš vuogi mielde
  • mánáidsuodjalusbálvalusat leat mánnái buoremussan
  • váilevuođat bálvalusdoaimmas eastaduvvojit, fuomášuvvojit ja čuovvoluvvojit
  • bálvalusaid resurssat geavahuvvojit dohkálaš ja beaktilis vuogi mielde 

Bearráigeahču bargovuogit – gávdnosat ja vásáhusat bearráigeahčus

Bearráigeahččoraporttat ja eará gávdnosat bearráigeahčus, máhttovuođđu muđui ja bearráigeahččanvuogit leat almmolaččat álbmogii, eanas oassi gávdno neahttabáikkis www.helsetilsynet.no. Lea ollu oktavuohta álbmotmediaiguin ja fágamediaiguin. 

Aktiiva almmolašvuohta lea dárbbašlaš dasa ahte dearvvašvuođabálvalusat geavahit bearráigeahču gávdnosiid oahppamii ja kvalitehta buorideapmái. Ásahan dihte luohttámuša bearráigehččui de lea dárbbašlaš ahte fágabirrasat, geavaheddjiid organisašuvnnat ja eará almmolašvuohta sáhttet moaitit min diehtovuođu, min metodaid ja bohtosiid.

Surggiid bearráigeahčču

Surggiid bearráigeahčču lea bearráigeahčču mas lea bajil perspektiiva, ja sisdoallun lea háhkat, systematiseret ja dulkot máhtu ja dieđuid bálvalusaid birra. Dat addá vuođu árvvoštallat dárbbuid gokčama (oažžu go álbmot fállun daid bálvalusaid maid galgá) – ja kvalitehta (leat go addojuvvon bálvalusain dat dássi maid láhka mearrida). Raporttat surggiid bearráigeahčus almmuhuvvojit bálvalussii alcces ja almmolašvuhtii. 

Plánejuvvon bearráigeahčču

Doaimmaid bearráigeahčus (suohkaniid, mánáid- ja nuoraidruovttuin, buhcciidruovttuin, buhcciidsiiddain, buohcciviesuin jna) geavahuvvojit earret eará systemarevišuvnnat mat leat vuođđuduvvon riikkaidgaskasaččat dohkkehuvvon metodihkaid ala. Doaimmahat guorahallojuvvo dokumeanttaid geahčadeami, jearahallamiid, galledeami ja ovttaskas bođu iskkademiid bokte. Geahččoraporttat čilgejit gávdnosiid main dilálašvuođat eai leat lága dahje njuolggadusa mielde, mat gohčoduvvojit spiehkastahkan. 

Geahččoeiseválddit čuvvot spiehkastagaid dassážii go dilálašvuohta lea njulgejuvvon lága dahje njuolggadusa mielde ja geavat lea rievdaduvvon dan ektui. Čuovvoleapmi lea doaimmahaga jođiheddjiid hárrái, ja jus dárbbašlaš de maiddái eaiggádiid hárrái (suohkana, stivrra jna.). 

Juohke jagi čađahuvvojit muhtin čuođi systemarevišuvnna ja eará plánejuvvon bearráigeahču doaimmahagain. Geahččoraporttat leat almmolaččat, ja daid lohket oallugat neahttabáikkis www.helsetilsynet.no. 

Sullii bealli bearráigeahčuin leat guovtti gitta njealji suorggis maid jagis ain bearráigeahččat, ja maid Stáhta dearvvašvuođageahčču vállje. Riikkaviidosaš bearráigeahčuin boahtá sierra čoahkkáigeassu juohke suorggis. Jagiid 2012-2015 riikkaviidosaš bearráigeahčuid suorggit leat 

  • mo mánáidsuodjalus heaittiha ja gieđahallá dieđáhusaid iežaset áššesuorggis
  • dearvvašvuođadikšu mánáide 0-6 jagi
  • bákkolaš dearvvašvuođaveahkki divššohasvuoigatvuođalága (pasieanta-) kapihttala 4A mielde pasieanttaide buhcciidsiiddain
  • ekonomalaš doarjja ohcciide geain lea fuolahus mánáide dahje ovttastallanriekti mánáiguin
  • mo suohkanat čuovvolit mánáid mat leat biebmoruovttuin
  • mo suohkaniid mánáidsuodjalusat barget iskkademiiguin ja doaimmaid evalueremiin áššiin main čađahuvvojit doaimmat mánáide geat orrot ruovttus
  • mánáid ja nuoraid psykalaš dearvvašvuođasuodjalus
  • mo čujuhusat jna. borasdávdadikšui gieđahallojuvvojit ja árvvoštallojuvvojit
  • ovttasdoaibma das go pasieanttat olggoš čálihuvvojit spesialista­dearvvašvuođa­bálvalusas suohkaniidda
  • suohkaniid álbmotdearvvašvuođabargu
  • NAV bargu badjel 18 jagi nuoraiguin ja ovttasbargu dan hárrái eará suohkanlaš bálvalusaiguin
  • suohkaniid ovddasvástádus sihkkarastit bealuštahtti juolludemiid kvalifiserenprográmmii ja dan čađaheapmái (olbmuide geain leat mearkkašahtti váilevaš bargo- ja dienasnávccat, mas ulbmilin galgá leat doarjut ja ráhkkanahttit dábálaš bargui) 

Bearráigeahččoeiseválddit barget aktiivvalaččat dan ovdii ahte doaimmahagat mat addet bálvalusaid galget geavahit geahččoraporttaid iežaset barggus ovdánahttit stivrenvuogádagaid ja buoridit bálvalusaid kvalitehta.

Ovttaskas áššit bálvalusaid váilevašvuođa birra

Fylkkamánni oažžu máŋgga sajis dieđuid bálvalus­fálaldagaid vejolaš váilevašvuođaid birra (pasieanttain, lagas olbmuin, váhnemiin, mánáin, bargoaddis, politiijain, mediain jna.). Fylkkamánni iská áššiid gávnnahan dihte leat go lágat dahje njuolggadusat rihkkojuvvon. Dat gohčoduvvo bearráigeahčču dáhpáhusaid vuođul. Jahkásaččat bohtet dábálaččat birrasiid 3000 diekkár ášši, mat gusket dearvvašvuođa- ja fuolahusbálvalusaide, ja unnit lohku mii guoská mánáidsuodjalus- ja sosiála bálvalusaide NAV olis. 

Go mii fuomášit váilevašvuođaid dearvvašvuođa- ja fuolahusbálvalusain, de sáhttá Stáhta dearvvašvuođageahčču gohččut njulget boasttuvuođaid, dahje sáhttá cegget ášši dearvvašvuođabargiid vuostá geain lea autorisašuvdna. Reakšuvdna sáhttá leat várrehus, dihto dálkasiid čálihanlobi eret váldin, dahje ráddjet dahje eret váldit autorisašuvnna. Juohke jagi masset birrasiid 100 dearvvašvuođabargi iežaset autorisašuvnna, eatnasat sis leat buohccidivššárat dahje doaktárat. Badjel bealis dien áššiin lea sáhka gárihuhttinmirkkoid geavaheamis, ja eará guovddáš sivva lea láhtten mii ii leat dohkálaš ámmáhis. Jagis 2013 lei birrasiid 430 000 dearvvašvuođabargis Norgga addin autorisašuvdna. 

Stáhta dearvvašvuođageahčus lei gitta 2012 rádjái ovddasvástádus Dieđihanguovddáža ovddas (Dárogillii Meldesentralen (eŋgelasgillii: MedEvent – the reporting system for adverse events in specialized health services), mii čohkkii dieđáhusaid dáhpáhusaid birra spesialista­dearvvašvuođa­bálvalusas mat dagahedje dahje livčče sáhttán dagahit mearkkašahtti vahága olbmui(de). Buohcciviesuin lea lága bokte geatnegasvuohta dieđihit diekkár dáhpáhusaid. 2012 rájes doaimmaha Našuvnnalaš diehtoguovddáš (Nasjonalt kunnskapssenter) ođđa dieđihanortnega dearvvašvuođabálvalusa várás.

Guorahallanovttadat – dieđiheapmi duođalaš dáhpáhusaid birra spesialista­dearvvašvuođa­bálvalusas

Spesialistadearvvašvuođabálvalus galgá dieđihit Stáhta dearvvašvuođagehččui duođalaš ja vuordemeahttun dáhpáhusaid birra, vrd. spesialista­dearvvašvuođa­bálvaluslága § 3-3a. Dieđihanortnet ásahuvvui 2010 giđa maŋŋel go ledje máŋga duođalaš dáhpáhusa spesialista­dearvvašvuođa­bálvalusas ja mat ožžo olu almmolaš beroštumi. Ulbmil ortnegiin lea áimmahuššat pasieantasihkarvuođa ja buoridit dearvvašvuođabálvalusa bearráigeahču bokte. 

Duođalaš dáhpáhusain oaivvilduvvo jápmin dahje ahte pasieanta mearkkašahtti láhkái vaháguvvá, go boađus lei vuordemeahttun rehkenastojuvvon riskka ektui. Lea Stáhta dearvvašvuođageahču Guorahallanovttadat mii vuostáiváldá ja gieđahallá dieđáhusaid. 

Dieđáhus boahtá Stáhta dearvvašvuođagehččui e-poastta bokte varsel@helsetilsynet.no. Guorahallanovttadat gulahallá daiguin geaidda ášši guoská ja čuohcá moatti beaivvi sisa dáhpáhusa maŋŋel, háhká relevánta dieđuid ja oažžu olles dáhpáhusa bajilgova. Mii maiddái háhkat dieđuid pasieantta medisiinnalaš dilálašvuođa ja buozanvuođa mannolaga birra ja dearvvašvuođadoaimmahaga organisatuvrralaš dilálašvuođaid birra. Buot dieđáhusat iskojuvvojit ja árvvoštallojuvvojit gávnnahan dihte lea go ágga navdit ahte pasieantadikšumis lea dáhpáhuvvan duođalaš meaddin. Ovttas fylkkamánniin dan fylkkas gos buohcciviessu lea, dahká Stáhta dearvvašvuođageahčču oaivila das ahte lea go vuođđu bearráigeahču bokte čuovvolit ášši ja mo dan dasto galgá dahket. 

Guorahallanovttadat čađaha muhtin oktavuođain bearráigeahču báikkis dakka maŋŋel go dáhpáhus lea leamaš, dalle go lea dárbbašlaš oažžun dihte doarvái dieđuid ja gova das mii lea dáhpáhuvvan. Dat dahkkojuvvo dalle go dáhpáhus lea duođalaš ja máŋggabealat, go máŋga organisatoralaš ovttadaga buohcciviesus leat leamaš mielde pasieantadikšumis ja go lea riska ahte seamma sáhttá dáhpáhuvvat fastain seamma dahje eará buohcciviesus. Go báikkis lea bearráigeahčču, de ožžot lagamuččat ja pasieanttat álo fálaldaga ságastallat bearráigehččiiguin muitalan dihte dan maid ieža dihtet ja leat vásihan áššis. Eanas lagamuččat váldet vuostá dán fálaldaga. Guorahallanovttadat vásiha dávjá ahte lagamuččain leat dieđut mat addet eambbo rievttes ja dievaslaččat gova das mii lea dáhpáhuvvan. 

Dan rájes go dieđihanortnet álggahuvvui geassemánus 2010 ja 2014 geassemánu rádjái lea Stáhta dearvvašvuođageahčču ožžon badjel 1000 dieđiheami. Seamma áigodagas lea bearráigeahčču čađahuvvon birrasiid 50 sajis. 

Váidagat váilevaš bálvalusaid dihte ja go vuoigatvuođat sosiál- ja dearvvašvuođa- ja fuolahusbálvalusaid hárrái eai leat devdojuvvon 

Pasieanta- ja geavaheddjiid vuoigatvuođaláhka addá álbmogii ollu vuoigatvuođaid dearvvašvuođa- ja fuolahusbálvalusaid dáfus. Láhka fátmmasta

  • vuoigatvuođa oažžut dárbbašlaš dearvvašvuođaveahki
  • vuoigatvuođa oažžu fástadoaktára
  • doavttirspesialistta árvvoštallama 30 beaivvi sisa
  • ođđa árvvoštallama <second opinion>
  • buohcciviesu válljema
  • goluid buhcciidsáhttui
  • vejolašvuođa oaidnit ja njulget pasieantajournála
  • mieldeváikkuheami ja dieđuid oažžuma
  • mieđiheami vuostáiváldit dearvvašvuođa- ja fuolahusbálvalusaid, ja dearvvašvuođaveahki olbmuide geain alddiineaset ii leat gelbbolašvuohta mieđihit, muhto geat vuosttaldit veahki
  • mánáid erenoamáš vuoigatvuođaid
  • mieđiheami dearvvašvuođaveahki vuostáiváldit
  • oktagaslaš plána sidjiide geat dárbbašit guhkesáiggi ja oktiiheivehuvvon dearvvašvuođa- ja fuolahusbálvalusaid  

Dearvvašvuođa- ja fuolahusláhka geatnegahttá suohkaniid fállat bálvalusaid, earret eará

  • dieđuid, rávvagiid ja láidesteami mii sáhttá leat mielde čoavdime dahje eastadeame sosiála váttisvuođaid
  • geavatlaš veahki ja oahpaheami sidjiide geain lea erenoamáš veahkkedárbu buozanvuođa, doaimmashehttejumi, agi dahje eará sivaid geažil
  • helpendoaimmaid ja bálkká olbmuide ja bearrašiidda geain lea erenoamáš lossa fuolahusbargu
  • doarjjaolbmo ovttaskas olbmuide ja bearrašiidda
  • saji institušuvnnas dahje ásodagas gos lea birrajándora fuolahusbálvalus 

Vuoigatvuođaid váilevaš deavdima váidagiid gieđahallá fylkkamánni. Juohke jagi ovddiduvvojit birrasiid 3500 dakkár váidaga. 

Láhka sosiála bálvalusaid birra NAV bokte geatnegahttá suohkaniid fállat earret eará

  • dieđuid, rávvagiid ja láidesteami mii sáhttá leat mielde čoavdime dahje eastadeame sosiála váttisvuođaid
  • doarjaga beaivválaš birgejupmái sidjiide geat ieža eai sáhte háhkat birgejumi barggu dahje eará ekonomalaš vuoigatvuođaid bokte
  • gaskaboddosaš orrunfálaldaga sidjiide geat eai ieža nagot háhkat orrunsaji
  • Oktagaslaš plána sutnje gii dárbbaša guhkesáigge ja oktiiheivehuvvon bálvalusaid
  • kvalifiserenprográmma olbmuide geat leat bargoeallima agis ja geain leat mearkkašahtti heajos bargo- ja dienasnávccat
  • dárbbašlaš veahki lihkuhisvuođaid dahje eará fáhkka dáhpáhusat geažil
  • bargat dan ovdii ahte háhkat orrunsaji olbmuide geat ieža eai nákce fuolahit iežaset beroštumiid viessomárkanis 

Fylkkamánni gieđahallá váidagiid mat bohtet suohkaniid mearrádusaid vuostá dán lága olis. Maŋemus jagiid leat leamaš birrasiid 3600 váidaga vuoigatvuođaid rihkkuma ja váilevaš bálvalusaid vuostá, eatnasat dain ledje ekonomalaš doarjaga ohcamat. Sullii 20 % áššiin oaččui váidi mieđihuvvot ohcama ollásit dahje belohahkii. 

Stáhta dearvvašvuođageahčču lea váiddagieđahallamis bajimus váldi, ja dat mearkkaša ahte galgá addit njuolggadusaid, oahpaheami ja eará doaibmabijuid dan várás ahte váidagat gieđahallojuvvojit riekta ja ovtta ládje buot fylkkain. Ovttaskas váiddamearrádusaid ii sáhte viidáseappot váidit Stáhtii dearvvašvuođagehččui.

Eambbo mánáidsuodjalusbálvalusaid birra

Mánáidsuodjaluslága ulbmil lea sihkkarastit ahte mánát ja nuorat geat ellet dilálašvuođain mat sáhttet vahágahttit sin dearvvašvuođa ja ovdáneami, ožžot dárbbašlaš veahki ja fuolahusa rievttes áigái, ja bargat dan ovdii ahte mánát ja nuorat ožžot oadjebas bajásšaddandilálašvuođaid. Suohkaniin ja stáhta mánáid­suodjalus­eiseválddiin lea ovddasvástádus mánáid­suodjalus­bálvalusaid ovddas, nu go lea mearriduvvon mánáidsuodjaluslágas

Stáhtalaš mánáidsuodjaluseiseválddit lea Mánáid-, dásseárvo- ja searvadahttindepartemeanta (MDS), Mánáid-, nuoraid- ja bearašetáhta (Bufetat) ja fylkkamánnit. Stáhta dearvvašvuođageahčču bearráigeahččá fágalaččat Norgga mánáidsuodjalusa doaimma. 

Fylkkamánni bearráigeahččá suohkanlaš mánáidsuodjalusbálvalusaid, mánáidsuodjalus­institušuvnnaid, aktonas vuollel 15 jahkásaš báhtareddjiid fuolahusguovddážiid, mánáid ja váhnemiid guovddážiid, eará stáhtalaš bálvalusaid ja doaimmaid Mánáid-, nuoraid ja bearašetáhta (Bufetat) olis ja čađaha bearráigeahču ja sáhttá addit gohččumiid mat geatnegahttet priváhta bealálaččaid geat doaimmahit bálvalusaid ja doaibmabijuid mánáidsuodjaluslága olis. 

Fylkkamánni čađaha bearráigeahču mánáidsuodjalusinstitušuvnnain ja fuolahusguovddážiin mat leat oktonas mánáid várás, unnimusat guovtte dahje njeallje geardde jagis, dađi mielde váldá go ásahus vuostá mánáid geain leat láhttenváttisvuođat ja dan geažil sáddejuvvon dohko. Diein bearráigeahčuin galgá fylkkamánni váldit oktavuođa guoskevaš mánáin gullan dihte su oainnu ásahusas orruma hárrái. Bearráigeahčču guovddážiin mat vuostáiváldet váhnemiid ja mánáid galgá čađahuvvon unnimusat juohke nuppi jagi. 

Fylkkamánni lea váiddaásahus ovttaskasmearrádusain maid suohkanlaš mánáidsuodjalusbálvalus dahká mánáidsuodjaluslága olis. Dat sáhttet leat veahkkedoaimmat mánáide, nugo doarjjaolmmoš, galledanruoktu, astoáiggedoaimmat ja veahkkedoaimmat máná ruovttus. Fylkkamánni lea maiddái váiddaásahus mearrádusain bággodoaimmaid ja ráddjejumiid birra mánáidsuodjalus­institušuvnnain ja oktonas dorvoohcci mánáid fuolahusguovddážiin. Dat sáhttet leat bággodoaimmat fáhkka várradilálašvuođain, johtalanráddjejumit, elektrovnnalaš gulahallanreaidduid geavaheami ráddjejupmi, lanjaid ja biergasiid burgin ja diŋggaid duogušteapmi. 

Mánáidsuodjalusa doaimmaid bearráigeahčču sáhttá čađahuvvot máŋgga ládje. Stáhta dearvvašvuođageahčus lea bajit dási váldi ja dan olis ovddasvástádus ovdánahttit bearráigeahččometodaid. 

Stáhta dearvvašvuođageahčču lea fylkkamánni bajit orgána ja galgá danne gieđahallat váidagiid fylkkamánni mearrádusaid vuostá gohččumiid ja sáhkuid hárrái, ja mearrádusaid hárrái heaittihit ásahusa mii doaimmahuvvo dohkketmeahttumit. Stáhta dearvvašvuođageahčču galgá bajit dási orgánan maiddái gieđahallat váidagiid ovttaskas áššiin mat bohtet fylkkamánnái dan geažil go dat lea bearráigeahččoeiseváldi (bearráigeahččováidagiid). 

Organisašuvdna

Bearráigeahččoeiseválddit leat Stáhta dearvvašvuođageahčču ja fylkkamánni. 

Stáhta dearvvašvuođageahčču lea bajitdási, našuvnnalaš bearráigeahččoeiseváldi. Stáhta dearvvašvuođageahčus leat 2014:s birrasiid 120 bargi, geain 35-40 leat juristtat, birrasiid 20 doaktára ja birrasiid 15 eará dearvvašvuođabargi, ja muhtimat geain lea sosiálafágalaš oahppu ja vel servodatdiehttit. Bearráigeahččoeiseválddiid jođiheaddji lea Stáhta dearvvašvuođageahču direktevra, gii 2012 rájes lea Jan Fredrik Andresen. 

Fylkkadásis jođiha fylkkamánni bearráigeahču. 

Neahttaressurssat eŋgelasgillii ja eará gielaide

Dearvvašvuođa- ja fuolahusdepartemeanttas Helse- og omsorgsdepartementet (HOD) lea ovddasvástádus buot dearvvašvuođa- ja fuolahuspolitihkas, ja Stáhta dearvvašvuođageahčču lea dan vuollásaš ásahus. 

Mánáid- ja dásseárvodepartemeanta Barne- og likestillingsdepartementet (BLD) lea ovddasvástádus earret eará mánáidsuodjalusbálvalusaid ja doarjjadoaimmaid hárrái bearrašiidda geat dárbbašit veahki. 

Mánáid-, nuoraid- ja bearašetáhtas Barne-, ungdoms- og familieetaten (Bufetat) lea ovddasvástádus stáhtalaš mánáidsuodjalusa ovddas, ja maiddái oktonas vuolleahkásaš dorvoohcciid ja báhtareddjiid guovddážiid ovddas, bearašsuodjalusa ja adopšuvnna hárrái.

Bargo- ja sosiáladepartemeanttas Arbeids- og sosialdepartementet (AD) lea ovddasvástádus earret eará oajuid, penšuvnnaid, ekonomalaš sosiálaveahki ja kvalifiserenprográmma hárrái.  

Dearvvašvuođadirektoráhta Helsedirektoratet (Hdir) lea stáhta fágadirektoráhta dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusaid hárrái. Doaimmaide gullet sihke dearvvašvuođabálvalusat ja doaimmat eastadan várás buozanvuođa ja sosiála váttisvuođaid. 

Našuvnnalaš álbmotdearvvašvuođainstituhtta Nasjonalt folkehelseinstitutt (FHI) lea našuvnnalaš fágaorgána epidemiologiija, birasmedisiinna, njoammunsuodjalusa, psykalaš dearvvašvuođa ja riektemedisiinna hárrái. 

Dearvvašvuođabálvalusa máhttoguovddáš Kunnskapssenteret for helsetjenesten dutká deaŧalaš surggiid dearvvašvuođabálvalusas, lea doarjjan dieđuid gieđahallamis ja mihtida ja analysere dihto válljejuvvon dearvvašvuođabálvalusaid kvalitehta, pasieanttaid ja geavaheddjiid vásáhusaid vuođul. 

NAV (bargo- ja čálgoortnegiid hálddahus) Nav (arbeids- og velferdsforvaltningen) ovddasvástádussan leat earret eará penšuvnnat ja oadjoortnegat, kvalifiserenprográmma ja eará bargomárkandoaimmat ja ekonomalaš sosiálaveahkki. 

Stáhta dálkkasdoaimmhagas Statens legemiddelverk (SLV) lea ovddasvástádus bearráigeahččat dálkasiid buvttadandoaimma ja dálkasiid háhkama dearvvašvuođabálvalussii. 

Norgga pasieantavahátbuhtadus Norsk pasientskadeerstatning (NPE) hálddaša lága stáhta buhtadan­geatnegasvuođa birra go pasieanttat vásihit vahágiid dearvvašvuođabálvalusa olis. 

Statistihkalaš guovddášdoaimmahat Statistisk sentralbyrå (SSB) almmuha statistihkaid dearvvašvuođa­dilálašvuođaid, sosiála dilálašvuođaid ja mánáidsuodjalus-, sosiála- ja dearvvašvuođabálvalusaid hárrái. 

Davviriikkaid ráđis Nordisk råd lea neahttabáiki gos leat ollu áigeguovdilis dieđut eŋgelasgillii. Geahča maiddái neahttabáikki nowbase.org  Nordic Medico-Statistical Committee (NOMESCO) ja Nordic Social Statistical Committee (NOSOSCO) váste. 

WHO (Máilmmi dearvvašvuođaorganisašuvnnas) WHO (Verdens helseorganisasjon) leat sierra riikkasiiddut, geahča “Countries” válljemiid gaskkas vuoláravddas. 

OECD:s leat bures ráhkaduvvon statistihkat ja eará dieđut iežaset miellahttoriikkaid birra, vállje ’Country’ bajimus linjjás. 

Gulahallandieđut

Statens helsetilsyn, Postboks 8128 Dep, NO-0032 Oslo, Norway, gáhttačujuhus Calmeyers gate 1, kánturáigi CET 08.00–15.45, gaskkamuttos miessemánu gaskkamuddui čakčamánu 08.00–15.00, telefon +47 21 52 99 00, fáksa +47 21 52 99 99, e-poasta postmottak@helsetilsynet.no, neahttabáikki doaimmahus nettredaksjon@helsetilsynet.no, interneahtta www.helsetilsynet.no.

Gå til toppen