Helsetilsynet

Mánát biebmoruovttuin dárbbašit veahki. Mánáid biebmováhnemat dárbbašit veahki. Sii dárbbašit veahki mánáidsuodjalusas. Ožžot go sii dan? Ja leago dat nu dehálaš?

Norggas orrot badjelaš 10 000 máná biebmoruovttuin. Okta dutkkus [1]  2013:s gávnnahii ahte 142 (50,9 proseantta) 279 mánás geat orrot biebmoruovttuin, ollašuhttet unnimusat ovtta psyhkalaš gillámuša eavttuid. Dat lea measta logi geardde eambbo go eará skuvlamánáid searvvis. NOVA čállá ovtta raporttas [2] ahte dat olu diehtu mii boahtá dutkosiin mánáid psyhkalaš ja fysihkalaš dearvvašvuođaváttuid birra, ferte váikkuhit dan čuovvoleami maid sii ožžot. Mánát dárbbašit biebmováhnemiid geain lea gelbbolašvuohta ja geat ožžot mearrediđolaš bagadallama ja rámmaeavttuid áiggi mielde.

Fylkkamánnit čađahedje 2013:s ja 2014:s riikkaviidosaš geahču gos iske movt suohkanat čuovvuledje mánáid biebmoruovttuin. Geahčču fátmmastii 94 mánáidsuodjalusbálvalusa (mánáidsuodjalusbálvalusaid ovttaskas suohkaniin dahje mánáidsuodjalusbálvalusaid gos máŋga suohkana ovttasbarget). Dát 94 mánáidsuodjalusbálvalusa ovddastedje oktiibuot 151 suohkana. Fylkkamánnit válljejedje dan vuođul go dihte meaddimiid birra dahje ahte lea bahá ahte sáhttá meddojuvvot, guđe mánáidsuodjalusbálvalusaid galge guorahallat.  

Dán geahčus guorahalle ožžot go biebmománát dan čuovvuleami maid sii dárbbašit ja maid sis lea riekti oažžut suohkanlaš mánáidsuodjalusbálvalusas. Viidásit guorahalle ožžo go biebmováhnemat dárbbašlaš neavvagiid ja bagadallama, ja besse go mánát leat mielde váikkuheame iežaset áššiid nu movt sis lea riekti. Maŋemus fádda mii guorahallojuvvui lei movt mánáidsuodjalusbálvalusa jođihangoddi plánii, dárkkistii ja dárbbu mielde rievdadii čuovvulanbarggu biebmománáid dáfus.

Iskkadeami bohtosat adde ákka vuorjašuvvat. Dan 94 mánáidsuodjalusbálvalusas maid guorahalle, gávdne 71:s láhkarihkkumiid dahje buoridanmuniid. Dát 71 mánáidsuodjalusbálvalusa ovddastit 123 suohkana. Dat mearkkaša ahte dat mánát geat orrot biebmoruovttuin ja geat ožžot čuovvuleami dán 123 suohkanis, eai oaččo bálvalusaid mat leat sihkaraston dohkálažžan dahje ožžot bálvalusaid main lea buoridanmunni. Mearkkaša maid ahte mánát ja nuorat geat leat váttis dilis, ožžot fálaldagaid mat sáhttet leat soaittáhagaid ja dan ovttaskas áššemeannudeaddji árvvoštemiid duohken.

”Mu vásáhus orrut biebmoruovttus:
Fáhkka čohkkát das guvttiin rávisolbmuin mat galgaba leat du váhnemat. Sudnos leat dakkár njuolggadusat ja barggut dutnje mat dus eai leat ovdal leamašan. Don fertet čađat bargat vai oahpat ja ovdánat. Vierut ja eará diŋggat maid leat hárjánan dahkat, fertejit rievdaduvvot ja buoriduvvot. Mu biebmobearrašis mii lávet dadjat mun lean dego “hárjehallanbáikkis”. Mun hárjehalan beaivválaččat. Hárjehalan rahpasit hupmat iežan dovdduid birra ja diktit olbmuid boahtit iežan eallimii. Diŋggat maiguin mus ovdal leat leamašan váttisvuođat ja maid mun fáhkka ferten rievdadit.”

Maid fylkkamánnit gávdne?

Čuovvuleapmi – Biebmoruovttus fitnat

Mánáidsuodjalusbálvalus galgá lága mielde fitnat unnimusat njealje geardde jahkái mánáid luhtte geat orrot biebmoruovttuin. Dát fitnamat leat deháleamos deaivvadanbáikkit máná, biebmováhnemiid ja áššemeannudeaddji gaskkas. Badjel bealis dain mánáidsuodjalusbálvalusain gos meddojuvvui, fitne sii beare hárve mánáid luhtte. Ovdamearkka dihte muhtin mánáidsuodjalusbálvalusain gos medde, fitne sii dušše oktii jahkái mánáid luhtte ja eai ovttage biebmoruovttus lean fitnan njeallje háve. Eará ovdamearkkat ledje ahte jođihangoddi lei sihtán unnit fitnat guossis go mii lea gáibádus vai luvvejit resurssaid eará bargguide, ja ahte dušše ovtta máná luhtte 23 mánás biebmoruovttuin fitne dávjjibut go lea gáibádus. Máná váikkuhanvuoigatvuohta

Mánát geat leat deavdán 7 jagi ja nuorat mánát geat sáhttet iežaset oaivila dahkat, galget oažžut dieđuid ja vejolašvuođa iežaset oaivila muitalit ovdal go dahkkojit mearrádusat áššiin mat sidjiide gullet. Máná váikkuhanvejolašvuohta iežaset áššiid dáfus hedjona go fitnet beare hárve geahččame biebmoruovttuid. Olu mánáidsuodjalusbálvalusain gávdne ge gávdnosiid dán suorggis. Mii gávnnaheimmet ahte vaikko ledje ge guossis fitnan, de eai lean humadan mánáiguin. Eará ovdamearkkat ledje ahte ii sáhttán duođaštuvvot ledje go humadan mánáiguin maŋemus jagi ja ahte ledje viiddidan ovttastallama váhnemiiguin nu ahte ii sáhttán duođaštuvvot lei go mánná beassan váikkuhit dahje ledje go máná oaivila vuhtiiváldán. Eará suohkanis ii guldalan mánáidsuodjalus mánáid jurdagiid iežaset boahtteáiggi birra. Dárbbašlaš neavvagat ja bagadallan biebmováhnemiidda

Biebmováhnemiid bargu lea addit mánnái oadjebas ja buori ruovttu. Okta eaktu dasa lea ahte mánáidsuodjalusbálvalus lea olámuttos addit dárbbašlaš čuovvuleami sidjiide geat válljejit váldit alcceseaset dán servodatbarggu. Unnitlohku mánáidsuodjalusbálvalusain medde dán suorggis. Liikká ledje muhtin gávdnosat duođalaččat, dego ovdamearkka dihte ahte mánáidsuodjalusbálvalus ii šat fitnan guossis vaikko biebmováhnemat muitaledje ahte sii jurddašedje vuollánit. Eará ovdamearka lei ahte lei hui váttis biebmováhnemiidda oažžut mánáidsuodjalusbálvalusa áššemeannudeaddji ságaide. Mánáidsuodjalusfágalaš árvvoštallamat ja dokumentašuvnnat

Mánáidsuodjalusa bargiid fágalaš árvvoštallamat dahket vuođu mearrádusaide máná eallima birra. Dohkálaš mánáidsuodjalusbálvalus gáibida dokumentašuvnna árvvoštallamiin ja eará dehálaš dieđuin. Eanas mánáidsuodjalusbálvalusain mat guorahallojuvvojedje ledje váilevašvuođat dokumenterema dáfus. Ovdamearkkat gávdnosiidda leat ahte mánáidsuodjalusfágalaš árvvoštallamat mat guske dasa ahte ruovttus fitnat guossis dahje siskkáldas čoahkkimiid birra, eai lean dokumenterejuvvon. Eai ge lean dokumenteren dieđuid máná vuosttaš 8 mánu birra biebmoruovttus, eai ge lean árvvoštallan biebmováhnemiid dárbbu čuovvoleapmái. Muđui ledje unnán dokumentašuvnnat ja árvvoštallamat mánáidságastallamiid sisdoalus. Olu sajiin lei eahpečielggas ledje go ságastallamat čađahuvvon. Jođiheapmi ja dárkkistus Lágas lea gáibiduvvon ahte suohkanat ja sin mánáidsuodjalusbálvalusat galget sihkkarastit iežaset doaimmahusaid plánemiin, dárkkistemiin ja dárbbu mielde muddet bálvalusa jus sii fuobmájit ahte láhka rihkkojuvvo. Visot dan 71 mánáidsuodjalusbálvalusas gos meddojuvvui dán geahčus bođii ovdan ahte ledje láhkarihkkumat buot dahje olu osiin bálvalusa jođiheamis. Mii leat dás badjelis govvidan duođalaš gávdnosiid sihke dain bálvalusain mat addojuvvojit ja mánáidsuodjalusfágalaš árvvoštallamiin ja dokumenteremiin. Dát šaddá vel duođaleabbo go jođihangoddi ii bearráigeahča iežas doaimmahaga nu ahte mánát ožžot dohkálaš bálvalusaid. Olu suohkaniin lei eahpesihkkar movt áššemeannudeaddjit galge čoavdit iešguđetlágan bargodoaimmaid. Seammás ii lean oktage jođihangottis gii dárkkistii ahte bargodoaimmat čađahuvvojedje, eai ge fuomášan meaddimiid, ja dainna lágiin ii čađahuvvon buoridanbargu ge. Dat seamma meattáhusat gevve dasto máŋgii maŋŋálagaid. Gávdnosiid ovdamearkkat suohkaniin ledje ahte lei juohkehačča duohken movt bargodoaimmat čađahuvvojedje. Muđui ii lean oahpaheapmi biebmoruovttubargguide, mánáid áššebáhpirat čájehedje iešguđetlágan praksisa, sii eai sihkkarastán ahte áššit čuvvojedje jus lei buozalmasvuohta dahje jávkan, ja jođihangoddi ii dárkkistan ahte áššemeannudeaddjit čađahedje bargodoaimmaid njuolggadusaid mielde.

Mánáin geat orrot biebmoruovttuin lea dárbu ja riekti oažžut heivehuvvon čuovvuleami mánáidsuodjalusbálvalusas. 123 suohkanis gávdnojedje meaddimat dán čuovvuleamis. Dát suohkanat galget čájehit fylkkamánniide ahte leat njulgen boasttuvuođaid. Stáhta dearvvašvuođageahčču ávžžuha buot riikka suohkaniid geahčadit movt sin čuovvuleapmi doaibmá daid mánáid dáfus geat orrot biebmoruovttuin. Mii ávžžuhit suohkaniid atnit dán geahču gávdnosiid vuođđun ja árvvoštallat iežaset praksisa. Jus sii gávdnet boasttuvuođaid ja váilevašvuođaid, de galget dat divvojuvvot. Ii leat dárbbašlaš vuordit geahču. Mánát geat orrot biebmoruovttuin dárbbašit liige veahki. Sis lea dárbu dasa. Láhka addá sidjiide rievtti dasa. Suohkanlaš mánáidsuodjalusas lea ovddasvástádus.