Helsetilsynet

Lea go nu ahte mánáide geat ožžot veahki mánáidsuodjalusas lea váddáset go earáide oažžut psykalaš dearvvašvuođasuddjema bálvalusaid mat leat ásahuvvon mánáid ja nuoraid váste (dárogiel oanádus: PHBU)? Stáhta dearvvašvuođageahčču čoahkkáigeassá dán raporttas dieđuid statistihkain, dutkamiin, čielggademiin ja bearráigeahčuin – čuvgen dihte ahte ožžot go mánát, geaidda mánáidsuodjalus addá veahki, daid bálvalusaid maid dárbbašit PHBU olis ja maidda lea vuoigatvuohta. Lea go nu ahte sidjiide dávjjibut go eará mánáide eai addojuvvo bálvalusat, dahje ožžot go sii váilevaš bálvalusaid?

Maŋemus jagiid leat dađistaga eambbo mánát ožžon veahki mánáidsuodjalusas, ja maiddái eanebut leat ožžot bálvalusaid mánáid ja nuoraid psykalaš dearvvabálvalusaid olis. Dán bálvalusa doaibmadieđuin boahtá ovdan ahte dat oassi mánáin geat maiddái ožžot doaimmaid mánáidsuodjalusa olis, lea leamaš bissovaš sullii 17 % áigodagas 2002–2010.

Raporttas leat ovdamearkkat dasa ahte mánát, nuorat ja sin váhnemat/ovddasteaddjit dovdet iežaset hilgojuvvon mánáidsuodjalusas dahje mánáid ja nuoraid psykalaš bálvalusas (PHBU), dahje goappašiin.

Mii leat fuomášan stuora diehtováilli dien dáfus. Muhto daid dieđuid vuođul maid leat čoahkkáigeassán, de eat sáhte dadjat ahte mánát geat ožžot mánáidsuodjalusas bálvalusaid systemáhtalaččat ožžot heajut fálaldaga mánáid ja nuoraid psykalaš bálvalusain go eará mánát ja nuorat.

Viecca raportta (pdf)
Sammendrag på norsk
Summary in English