Helsetilsynet

Dán raporttas almmuhuvvojit dieđáhusat sávatkeahtes dáhpáhusaid birra maid pasieanttat leat vásihan psykalaš dearvvašvuođadivššu oktavuođas, ja mat leat dieđihuvvon bearráigeahččoeiseválddiide áigodagas 2001-2009:

Goasii viđátoassi buot dieđáhusain sávatkeahtes dáhpáhusaid birra bohtet psykalaš dearvvašvuođadivššus. Dan oktiibuot 16 457 dieđáhusas sávatkeahtes dáhpáhusaid birra spesialistadearvvašvuođabálvalusas, mat dieđihuvvojedje geahččoeiseválddiide ja leat registrerejuvvon Dieđihanguovddážii áigodagas 2001-2009, bohte 2 886 (18 proseantta) psykalaš dearvvašvuođadivššus.

Guokte goalmmádasoasi dieđáhusain mat bohte psykalaš dearvvašvuođadivššus ledje iešdaguhuvvon vahágat: iešsorbmen, iešsorbmengeahččaleamit, badjelmeare gárihuhttinávdnasiid váldin ja iežas soardin. Dieđihuvvon iešsorbmemiid lohku lea lassánan 31 rájes jagis 2001 118 rádjái jagis 2009. Dát orru čájeheame ahte psykalaš dearvvašvuođadikšu lea dárkileappot dieđihišgoahtán iešsorbmendáhpáhusaid.

Goalmmádasoassi psykalaš dearvvašvuođadivššu dieđihemiin gusket vahágiidda maid olmmoš ii leat ieš dagahan alccesis. Dát leat ovdamearkka dihte dálkkastanboasttuvuođat, veahkaváldi, gahččamat ja sávatkeahtes dáhpáhusat mat gusket somáhtalaš dávddaide.

Goasii bealli (45 proseantta) dieđáhusain mat bohte psykalaš dearvvašvuođadivššus (2008-2009) ledje eahpedábálaš jápmimat. Eanas dieđáhusat eahpedábálaš jápmima birra ledje iešsorbmemat dahje badjelmeare gárihuhttinávdnasiid váldin.
Badjelaš bealli dieđáhusain guske nisson pasieanttaide. Guokte goalmmádasoasi dieđáhusain guske pasieanttaide agis 16 – 44 jagi.