Čoahkkáigeassu

Riikaviidosaš bearráigeahčus gielddalaš dearvvašvuođa- ja fuolahusbálvalusain 2022-2023:s, guorahalle buot stáhtahálddašeaddjit ožžotgo mánát mánáid- ja duddenásodagain habiliterema mat heivejit sin dárbbuide.

Mánát geat leat dahje geat orrot bissovaččat mánáid- ja duddenásodagain, leat doppe vai váhnemat geain leat lossa fuolahus- ja čuovvulahttindoaimmat galget oažžut duddema. Mánáin mánáid- ja duddenásodagain leat dávjá stuorra ja máŋggabealat dárbbut, ja dáidda mánáide lea habiliteren dehálaš bálvalus. Habiliteren leat ulbmillaš ovttasbargoproseassat iešguđege arenain gaskal máná, bearraša ja bálvalusaddiid. Ulbmil lea addit mánáide vejolašvuođa olahit nu buori go vejolaš doaibma- ja hálddašangálggaid, iešheanalašvuođa ja searvama servodagas.

Stáhtahálddašeaddjit čađahedje bearráigeahču 67 mánáid- ja duddenásodagain. 64 bearráigeahču čađahuvvojedje gielddalaš ásodagain ja golbma priváhta ásahusain. Stáhtahálddašeaddjit geavahedje vuogádatrevišuvnna bargovuohkin go čađahedje bearráigeahču. Stáhtahálddašeaddjit geavahedje oktasaš bearráigeahččobagadusa ja doarjjadokumeanttaid maid Dearvvašvuođabearráigeahčču lea ráhkadan go čađahedje bearráigeahču. 67 bearráigeahčus konkluderejuvvui 51 bearráigeahčus láhkarihkkun. Dát dagaha sullii 76 % bearráigeahčuin.

Bajimus fáddá bearráigeahčuin lei ahte ožžotgo mánát mánáid- ja duddenásodagain habiliterema mii vástida sin dárbbuide. Oažžun dihte vástádusaid dása guorahalle stáhtahálddašeaddjit:

1. Leatgo mánáid- ja duddenásodagas doarvái dieđut máná dili ja dárbbuid birra?
2. Geavahago mánáid- ja duddenásodat dieđuid identifiseret dárbbuid habiliteremii, ja hábmet mihtuid ja doaibmabijuid mánnái?
3. Čađahago mánáid- ja duddenásodat doaibmabijuid habiliteremii?
4. Evaluerego ja heivehallágo mánáid- ja duddenásodat habiliterema mihtuid ja doaibmabijuid?

Dán raporttas čoahkkáigeassá Dearvvašvuođabearráigeahčču bohtosiid bearráigeahčus ja buktá ávžžuhusaid gielddaide ja priváhta ásahusaide mo sáhttet buoridit fálaldagaid, ja mo sáhttet sihkkarastit oadjebas ja buriid habiliterenproseassaid mánáide mánáid- ja duddenásodagain. Mii buktit maid ávžžuhusaid guovddáš eiseválddiide.

Leatgo mánáid- ja duddenásodagas doarvái dieđut

Bearráigeahčču almmustahtii relatiivvalaš unnán rihkkumiid gáibádusain háhkat dieđuid máná ja máná dili birra. Doaimmahagain gos ledje láhkarihkkumat váillui kárten mánáin ovdal sii fárrejedje sisa, eaige sii háhkan dieđuid mánáid birra dađistaga. Sis lei menddo heajos diehtovuođđu sáhttit hábmet mihtuid ja doaibmabijuid mánáide.

Geavahago mánáid- ja duddenásodat dieđuid hábmet mihtuid ja doaibmabijuid?

Badjel bealli ásodagain eai nagodan ávkkástallat daid dieđuid maid čohkkejedje identifiseret mánáid habiliterendárbbuid ja ráhkadit buriid mihtuid ja doaibmabijuid gokčat dárbbuid. Sihke mihtut habiliteremii ja doaibmabijut juksat mihtuid oppalohkái eai lean hábmejuvvon konkrehtalažžan. Dát dagahii ahte doaibmaplánat eai doaibman buorrin reaidun bargiide beaivválaččat, ja dagahii váttisin fágaovddasvástideaddjái árvvoštallat ahte leigo doaibmabijuin ávki.

Vaikke vel muhtin ráje váhnemat vásihedje ahte sis lei buorre gulahallan ásodagain, de ledje erohusat dan gaskkas ahte man sakka váhnemat ja mánát vuoiga sáhtte váikkuhit ieža. Lei dábálaš gávnnus ahte váhnemat ja mánát besse unnán searvat hábmet mihtuid ja doaibmabijuid.

Čađahago mánáid- ja duddenásodat habiliterema?

Daid oktavuođain go stáhtahálddašeaddjit konkluderejedje ahte lei láhkarihkkun mihtuid ja doaibmabijuid hábmema dáfus, konkluderejedje maid ahte habiliterema čađaheapmi maid lei váilevaš. Ledje unnán rutiinnat dahje prosedyračilgehusat mo doaibmabijut galge čađahuvvot, vel dallege go lei kompleaksa doaibmabidju dahje ahte mánáin lei dárbu ahte buohkat čađahedje doaibmabiju seamma vuogi mielde.

Evaluerego mánáid- ja duddenásodagat iežas bargovugiid?

Stáhtahálddašeaddjit čujuhedje dasa ahte mánáid mihtut ja doaibmabijut hárve árvvoštallo. Bearráigeahčču čájehii maid ahte váhnemat eai báljo beassan searvat doaibmabijuid evalueremii. Lei hárve ahte dahkkojuvvojedje fágalaš árvvoštallamat das ahte leigo dárbu rievdamiidda ja heivehallamiidda.

Čađahuvvogo systemáhtalaš stivren ja dárkkisteapmi?

Gielddain main ledje láhkarihkkumat stivrema ja dárkkisteami hárrái váilo čielga rutiinnat, fásta evaluerenčuoggát ja sii eai geavahan spiehkastansystema aktiivvalaččat.

Čoahkkáigeassu ja ávžžuhusat

Dearvvašvuođabearráigeahčču čoahkkáigeassá gávdnosiid viđa váldokonklušuvnnain:

• Váilevaš máhttu dagaha ahte mánát eai oačču habiliterema.
• Mánát ja váhnemat eai fátmmastuvvo, ja danne ii heivehuvvo bálvalus mánáide.
• Váilevaš stivren ja jođiheapmi dagaha fágalaš váilevuođaid mánáid- ja duddenásodagain.
• Menddo heajos ovttasbargu dagaha ahte mánát eai oaččo oppalaš veahki.
• Muhtin mánáid- ja duddenásodagain leat buorit habiliterenproseassat.

Dáid konklušuvnnaid vuođul ávžžuhat mii:

• Gielddat fertejit nannet iežaset máhttu mánáid vuoigatvuođaid birra habiliteremii.
• Gielddat fertejit álggahit doaibmabijuid vai mánát ja váhnemat besset leat mielde habiliteremis.
• Gielddat fertejit álggahit doaibmabijuid mat sihkkarastet gulahallanvugiid maid mánát geavahit.
• Gielddat fertejit fuolahit systemáhtalaš stivrema habiliteremis.
• Gielddat fertejit sihkkarastit fágaidrasttideaddji ovttasbarggu.

• Dearvvašvuođadirektoráhtta berre árvvoštallat fátmmastit ovdamearkkaid buori bargovugiide.
• KOSTRA-logut berrejit fátmmastit oppalašgova das man ollu mánáid- ja duddenásodagat gávdnojit.
• Dearvvašvuođadirektoráhtta berre árvvoštallat rievdadit bagadusaid mat leat habiliterema birra.

• Dearvvašvuođa- ja fuolahusdepartemeanta berre árvvoštallat berrego reguleret fálaldagaid mánáid- ja duddenásodagain eanet buoridan dihte mánáid riektesihkarvuođa.