1. Čoahkkáigeassu

Stáhta hálddašeaddjit čađahedje 2024:s riikkaviidosaš bearráigeahču dálkkasskáhpuid geavaheamis boarrásiidda geat orrot ruovttus. Bearráigeahčču lea oassi bearráigeahččoáŋgiruššamis mii lea oaivvilduvvon dearvvašvuođa- ja fuolahusbálvalusaide boarrásiidda geat orrot ruovttus áigodagas 2024-2027.

Bearráigeahču ulbmil lea váikkuhit ahte boarrásat geat orrot ruovttus ožžot buori ja dorvvolaš dálkkasmeannudeami. 

Dálkkasmeannudeapmi fátmmasta juohke dálkkasiidda guoski barggu mii čađahuvvo dan rájes go dálkkas lea mearriduvvon dahje rekvirerejuvvon dassážii go dat lea juhkkojuvvon dahje loahpas bálkestuvvo. Bearráigeahču iskamat ledje ráddjejuvvon dálkasiid juohkimii ja hálddašeapmái, mii lea dálkkaskáhpu doaibma ja ulbmil doaibmabidjun.

Boarrásiin geat orrot ruovttus ja geat dárbbašit veahki hálddašit iežaset dálkasiid, lea vuoigatvuohta dearvvašvuođaveahkkái suohkanis. Dálkkasskáhppu  sáhttá leat doaibmabidju gokčat dakkár dárbbu. Geavaheapmi lea lassánan sakka maŋemus jagiid. 2023:s go bearráigeahčču čađahuvvui, geavahedje lagabui 9 300 olbmo dálkkasskáhpu, ja lohku lea lassánan 2024:s badjel 11 000 geavaheaddjái.

Oažžun dihte vástádusaid dan birra láhčego ja gozihedjego suohkanat ahte addágo dálkkasskáhppu dohkálaš dálkkashálddašeami, iske stáhtahálddašeaddjit leago suohkaniin bargodáhpi:

• válljet dálkkasskáhpuid heivvolašvuođa árvvoštallama vuođul,
• oahpahit pasieantta movt galgá geavahit dálkkasskáhpu ja
• gozihit dálkkasskáhpu doaibmabidjun.

Bearráigeahču váldobohtosat

• Ruovttubálvalusain dahkkojuvvo ollu buorre bargu, ja pasieanttat leat eanas duhtavaččat dálkkasskáhpuin doaibmabidjun.
• Dálkkasskáhput sáhttet nannet pasieantasihkarvuođa, muhto dat mielddisbuktet maiddái riskka maid suohkanat fertejit váldit vuhtii go plánejit, čađahit, evaluerejit ja rievdadit bálvalusaid.
• Leat váilevašvuođat suohkaniid buori fágalaš geavada láhčimis.
• Suohkaniin lea beare unnán oppalašgovva iežaset bálvalusain.

Bearráigeahču oahppanbohtosiidda

Dálkkashálddašeapmi lea dakkár suorgi mas boasttuvuođat sáhttet dagahit duođalaš váikkuhusaid pasientii, ja suohkan galgá unnidit riskka ahte dákkár boasttuvuođat dáhpáhuvvet hálddašeami ja bearráigeahču bokte. Bearráigeahčču čujuha muhtin oahppanbohtosiidda maid Dearvvašvuođabearráigeahčču oaivvilda sáhttá geavahit kvalitehta- ja buoridanbargguin maiddái eará suohkaniin. Oahppanbohtosiid mihttomearri lea leat mielde ovddideamen systemáhtalaš ja buori geavada:

• árvvoštallan dihte konkrehtalaččat leatgo dálkkasskáhput heivvolaš doaibmabidju ovttaskas pasientii
• vai pasieanttat nákcejit geavahit dálkkasskáhpu
• gozihan dihte ahte doaibmabidju addá pasieanttaide buori ja dorvvolaš dálkkasgeavaheami

Mii ávžžuhit buot suohkaniid árvvoštallat mii sáhttá leat heivvolaš iežaset doaimma geavada buorideamis. Vuollelis leat muhtun gažaldagat ja čuoččuhusat maid sáhttá atnit vuolggasadjin smiehttat ja árvvoštallat iežas   geavada suohkaniin ja bálvalusain: